Naše výsledky
Tak už jsme byli s Martinem na spousta závodech zkouškách i na několika pátráních. Tak si to s ním užívám, také jsme stáli na stupních vítězů. Ale nejvíc mě baví tréninky. On tomu takhle říká. To znamená vezme do auta spoustu věcí a odměn. Je pravda že mu to trvá dlouho. To já jsem připravený hned. Čekám u auta a když otevře kufr hned mu tam skočím. Kolikrát mě vyhodí, že to tam nemá připravené. Mě to nevadí, hlavně ať už vyrazíme. Zase tam budou kámoši a kámošky. Hned jak se rozjedeme tak si lehnu. Po chvilce jízdy a když to začne drncat se chystám, že budu vystupovat. Většinou ještě musím chvilku vydržet, ale po chvilce mě páníček pustí a my si jdeme pohrát. Když jsme ale v nejlepším, tak nás všechny pozavírají do aut. Musíme se soustředit na to naše hledání ;-)
Páníci se nám vždy zajímavě poschovávají a mi je pak postupně chodíme hledat. To je pak velká legrace. Než mě vypustí z auta nasadí mi obojek z rolničkou (asi abych se neztratil … hahaha). No a když mě vypustí do lesa a já tam ucítím člověka třeba na 100 metrů tak se za ním rozběhnu. A tam je hodná teta. Tak na ní začnu štěkat, no a když je ze mě úplně hluchá, tak mi otevře krabičku a ta je plná mňamek. Pak přiběhne Martin a strašně mě pochválí a já mám z toho obrovskou radost. A pak mi zase řekne hledej … a já si zase vesele pobíhám po lese a až zase ucítím člověka, tak němu doběhnu. On se tam schovává strejda pod maskovanou celtou a myslí si že ho nenajdu. Když už má mého štěkání plné zuby, tak se vyhrabe zpod celty a dá mi otevřenou krabičku plnou mlsek. Pak celej spocenej přiběhne páník, z posledního dechu mě pochválí a hodí mi míček. A ten si jako velkou svátost odnáším do auta.
Jednou se mi na pátrání s kámošem Hamondem povedlo najít pohřešovanou paní. Když jsme s kámošem Hamondem prohledávali les, tak jsem něco cítil vpravo a tak jsem tam běžel. Ale Martinovi se zdálo, že si jdeme s Hamondem hrát, tak mě volal zpátky. Ale po chvilce jsem to cítil zase a tak se tam běžím podívat. Vidím unavenou paní jak se tam choulí v klubíčku jako já, když mi je zima. Tak jsem štěknul, aby Martin věděl, že jsem něco našel. V tom tam přiběhl i kámoš Hamond a počkali jsme na naše páníky až přijdou, aby situaci vyřešili. A my od nich dostali odměnu za dobře odvedenou práci.
Potom přijeli samé blikačky, vystoupili z nich pánové červených oblecích a paní si převzali a asi jí odvezli někam do teplíčka.